Benjamin Kuras


Benjamin Kuras: Kdo chce zemi okupovanou nepřátelskými imigranty z vražedné civilizace, volí "Chamberlaina" Drahoše. Kdo chce opak, volí hulváta a opilce "Churchilla" Zemana

ROZHOVOR "Kdo chce nastolit totalitu 'liberální demokracie' ovládanou bruselským diktátem a okupovanou neintegrovatelnými migranty z nepřátelské a vražedné civilizace, bude volit kulantního a nikoho neurážejícího Drahoše. Kdo se chce dál bezpečně poplácávat nedokonalou demokracií, která je však dnes už svobodnější než většina západních zemí (jak zjišťuje každý, kdo žije částečně v obou), bude volit hulváta Zemana. Bude to v menší míře podobná volba jako mezi kulantním a střízlivým Chamberlainem a obhroublým opilcem Churchillem," říká spisovatel Benjamin Kuras.
Benjamin Kuras: Kdo chce zemi okupovanou nepřátelskými imigranty z vražedné civilizace, volí „Chamberlaina“ Drahoše. Kdo chce opak, volí hulváta a opilce „Churchilla“ Zemana
Foto: Hans Štembera
Popisek: Benjamin Kuras

Hovoří se o tom, že u nás je ohrožena západní "liberální demokracie". Může být ale pro nás Západ vzorem? Například Marine Le Penová je stíhána za to, že na Twitteru zveřejnila fotografie popraveného amerického novináře Jamese Foleyho Islámským státem, včetně uříznuté hlavy. Ve Spojeném království byl pokutován muž, který veřejně četl vyjádření Winstona Churchilla o islámu. V Německu byl žurnalista Michael Stürzenberger odsouzen k šestiměsíčnímu podmínečnému vězení za zveřejnění (jinak z veřejných zdrojů dostupné) fotografie, na níž si jeruzalémský muftí Hadž Amin al-Hussejní podává ruku s Adolfem Hitlerem. Od 1. října platí v Německu zákon, podle nějž jsou sociální sítě jako Facebook, YouTube nebo Twitter povinny do 24 hodin odstranit ze svých stránek "kriminální obsah", například "pomluvy", a to bez ohledu na to, zda jsou zveřejněná fakta pravdivá, či nikoli. Pokuta může dosáhnout až padesát milionů eur…

Nejprve opravme několik nepřesností z těchto uvedených informací, které se široce tradují a opakují.

Prosím…
Předseda malé strany Liberty GB Paul Weston, s nímž se osobně znám, nebyl za citaci Churchilla pokutován, nýbrž zatčen, vyslechnut, po několika hodinách propuštěn a veškeré obžaloby zproštěn. Pozoruhodné na tomto případě však bylo, že udání za možné podněcování rasové nenávisti (či jak přesně zní paragraf, podle něhož měl být obžalován) nepocházelo od někoho takovýmto zločinem postiženého, nýbrž od pohoršené Angličanky, která už zřejmě citace Churchilla pokládala za trestný čin a zavolala policii, která Westona přijela zatknout s antonem a v počtu šesti uniformovaných. Vypovídá to víc o pomatenosti Britů, uchylujících se k udavačství, než o čemkoli jiném. To bylo už v roce 2014 a ta pomatenost od té doby ještě zesílila a vtělila se do zákona o "hate speech", definované jako cokoli, co kdokoli jako nenávistný projev vnímá, a nevinu musí dokazovat obžalovaný.
Na fotografii, kterou zveřejnil Stürzenberger, není s jeruzalémským muftím Hitler, nýbrž nějaký gauleiter s hákovým křížem na rukávě. Stürzenberger byl absurdně obžalován za zveřejňování nacistických symbolů, které je v Německu trestné. Což samozřejmě nic nemění na faktu kolaborace arabských (a v tomto případě hlavně bosenských) muslimů s nacismem. Radil bych však nebrat právě toto jako paušální důkaz kolaborace islámu s nacismem. Proti německo-italsko-japonské Ose taky bojovaly tři miliony muslimů indických v uniformách britských a muslimů marockých v uniformách francouzských.
A teď k té "liberální demokracii" - a omlouvám se, že na to musím zdlouhavě, aby se nám ujasnilo, co se vlastně děje…

Tak pojďme tedy k té stále omílané "liberální demokracii"…
Češi horující za obranu liberální demokracie zamrzli v 90. letech a nevšimli si, že ona ctěná liberální demokracie se v západní Evropě - ale taky v Kanadě a zčásti i v USA za Obamova prezidentství - mezitím přeměnila v cosi podobného socialismu s lidskou tváří. Rozdíl je v tom, že ten český se pokoušel směřovat od totality k demokracii, zatímco tento směřuje od demokracie k totalitě.
Ekonomicky to znamená rozšiřování státního sektoru, rostoucí procento státních zaměstnanců a osob přijímajících různé formy státní finanční podpory, subvencí a grantů. Takzvaný "welfare state" čili stát sociálního zabezpečení, často česky chybně překládaný jako "stát blahobytu". Financuje se to částečně zvyšováním daní, ale z větší části dluhem. Ten u většiny západních zemí dosahuje takové výše, že jej nestačí splácet a půjčují si stále víc. Kdy ta bublina praskne a celá západní ekonomika se sesype, je předmětem spekulací, ale že se to nevyhnutelně jednou stane, se už nedá pochybovat.
Je v tom politický záměr, neboť čím víc lidí je závislých na státě, tím víc jich bude volit vlády, které je budou zabezpečovat. To nutí i původně konzervativní (nebo ekonomicky liberální) strany provádět zabezpečovací politiku, až se i ty nominálně pravicové stávají prakticky levicovými. Čili celé politické spektrum se posouvá doleva, a co bylo kdysi obyčejně konzervativní (tedy spoléhající na individuální odpovědnost nezávisející na státě), se označuje za extrémně pravicové. A co bylo tehdy liberálně-demokratické, se dostává do područí extrémní levice, která se na to už půl století připravovala postupným pronikáním do institucí a posilováním takzvaných neziskových či mimovládních organizací (NGO). Dnešní "liberální demokracie" je tedy politická struktura extrémní levice, vstřebávající i takové jevy, jako je ryze fašistické hnutí Antifa. Nalevo od ní už nic levicovějšího není.

S ekonomickou kontrolou státu přichází ruku v ruce i kontrola politická, kulturní, informační a vzdělávací. Tím se marxistická nenávist k samotné podstatě západní civilizace (individuální odpovědnost, absolutní svoboda slova, rovnost příležitostí bez zaručené rovnosti výsledku, malý stát) přesouvá z opozice do vlád. Ty se pak snaží konsolidovat moc globálně, v nadnárodních strukturách, jakou je typicky Evropská unie. A není to jen nějaké spiknutí několika stovek "globalizátorů" (viz Bilderberg, Římský klub a podobně), nýbrž masivní hypnotizace milionů lidí podílejících se na výkonu jakékoli moci, od nadnárodní a státní, po lokální, mediální, justiční a edukační.

Zestátňování a znadstátňování společnosti se pak nemohou vyhnout ani velké korporace a nezbývá jim než se připojit k zestátňovací a nadstátňovací hře politické a vzniká ekonomicko-politický systém, který bychom mohli nazvat "státní kapitalismus" nebo "korporační socialismus", podle toho, z které strany na něj hledíme. Ekonomická moc se přesouvá z rukou přirozeného kapitalismu velkého počtu organicky vznikajících a zanikajících středních a malých podniků (čili střední třídy) do rukou nadnárodních korporací kolaborujících s vládami a nadnárodními strukturami. Tak se miliardáři jako George Soros nebo Richard Branson (a stovky dalších) stávají kolaboranty nové totality, kombinující to nejhorší z kapitalismu s tím nejhorším ze socialismu (kromě - zatím - věznic a gulagů). A tak se taky díky této kolaboraci levicoví politici jako Blair nebo Clintonovi stávají multimilionáři.

Tak se, paradoxně, konzervativní pravice stává zastáncem nejen oné postupně vyvlastňované, šikanované a chudnoucí střední třídy, ale i těch nejnižších vrstev udržovaných na nejnižší snesitelné ekonomické úrovni kartelizací korporací. A tak se taky, ještě paradoxněji, naivní čeští "liberální demokraté" bezděky a v hypnóze stávají kolaboranty nového totalitního systému, který sem teče tentokrát ze Západu, jenž už dávno není tím bezpečným a svobodným Západem, do něhož se v roce 1990 doufali vracet. Příčinou je sveřepá ignorance, až aktivní odmítání nechat se informovat. A nemylme se, nejde jen o systém, který teprve vzniká. Je už pevně nastolený ve všech západních zemích, s cenzurou, vylučováním ze zaměstnání, trestáním "nekorektních" názorů a zveřejňování faktů o excesech tohoto systému. Opozice proti němu, nebo jen odbočení od oficiální verze událostí a idejí, je znevažovaná nálepkami jako extremismus, fašismus, nacismus, v nejlepším případě "populismus". Změny, které se projevily ve volbách uplynulého roku (Trump, posílení Geerta Wilderse v Holandsku, AfD v Německu, SPD v Česku, Svobodní v Rakousku) jsou procitnutí a revolta bezmocných - či přinejmenším "zbezmocňovaných" - proti sílící absolutní moci tohoto totalitního systému.
 


 


Karel Šindelář-Nemám rád manipulace!

Pravicový volič z Prahy sepsal, proč volí Zemana: Nemám rád manipulace! Otevřu noviny či internet a dostávám jasné zadání, Zeman nesmí projít...

20. 1. 2018 13:55
Pan Karel Šindelář se na serveru Neviditelný pes představil jako konzervativně-liberální pravicový volič žijící v Praze. Po prvním kole prezidenta si prý položil otázku, zda má vůbec smysl chodit ke druhému kolu prezidentské volby. A pokud už k němu půjde, koho bude volit? Došel k názoru, že dá hlas Miloši Zemanovi. Z pěti důvodů.
Pravicový volič z Prahy sepsal, proč volí Zemana: Nemám rád manipulace! Otevřu noviny či internet a dostávám jasné zadání, Zeman nesmí projít...
Foto: KPR- Hana Brožková
Popisek: Prezident Miloš Zeman po vítězství v prvním kole voleb 2018
Karel Šindelář má v prvé řadě za to, že Miloš Zeman je proevropský a prozápadní. Odpůrci Miloše Zemana by nad touto větou zvedli obočí, ale obyvatel Prahy na této větě trvá a vysvětluje, jak to myslí.

-"Je prozápadní a proevropský - nikoli ovšem v moderním významu, tedy prounijní (byť to je bohužel totéž) či ve smyslu slepé servilnosti k západoevropským vládám, ale ve významu věrnosti základům naší civilizace. Věřím, že právě zde se bere negativní postoj k nekontrolovatelné migraci, nikoli v nějaké nenávisti, ale v lásce ke své vlasti a civilizaci. Právě tato věrnost naší civilizaci je důvodem pozitivního přístupu k Izraeli, který je výspou západní civilizace na Blízkém východě, přičemž samotný judaismus lze považovat za jeden z jejích kořenů. V lásce k naší civilizaci se pak rodí i podpora Donalda Trumpa, kterému se daří 'vracet Západ na Západ'. Takto tyto otázky vnímám já a chci věřit, že i Miloš Zeman," zdůraznil volič.

-Současně připomněl, že moderní český stát má vlastně tři politiky zakladatele: Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana. Pokud Miloš Zeman zůstane prezidentem, pan Šindělář věří, že se bude chovat tak, aby nezahubil "svoje dítě", Českou republiku. Navíc se politikou živí od počátku 90. let 20. století, takže svému řemeslu rozumí.

-"Všímám si, že v poslední době se stává jakousi módou hledat alternativu k politice a zejména k politikům. Jako by politika byla cosi pokleslého, nízkého a politik bytostí takřka bezectnou. Úspěch pak mívají lidé a strany (či hnutí), které se od politiky nějak distancují. Ať už jde o 'kavárenské' Piráty, 'hospodské' ANO či o většinu ze zástupu poražených kandidátů z prvního kola. Problémem je, že politika a politici k demokracii neodmyslitelně patří. Hledáme-li alternativu k politice, nevědomky hledáme alternativu k samotné demokracii. Pár experimentů s jinými systémy jsme už vyzkoušeli. Neexperimentujme. Snad jsem trochu pověrčivý, ale v osmičkovém roce se mi sice jeví jako vysoce nepravděpodobné, že najdeme něco lepšího, ale jako poměrně pravděpodobné, že najdeme něco nového. Nové rozhodně nemusí znamenat lepší," pokračoval autor.

-Čtvrtou Zemanovou předností prý je, že se netrápí s nějakou politickou korektností. Tu Karel Šindelář považuje za škodlivou. Věří raději v tzv. selský rozum. Politická korektnost údajně omezuje svobodu slova a v horším případě i svobodu myšlení. Pokud se této ideologii nepostavíme, může se prý stát ideologií totalitní. A Zemanovi se daří vzpírat politické korektnosti.


-Posledním, pátým důvodem k volbě Zemana, je podle Šindeláře rebelie. "Jestli něco nemám rád, tak to je pocit, že mnou někdo manipuluje. Že se mi někdo snaží vnuknout představu o jedné správné pravdě a jediné správné cestě. Když otevřu internet či noviny, tak dostávám jasné zadání - Zeman nesmí projít. Stejně jako svého času Trump, stejně jako Brexit či AfD. Kde je vyváženost a serióznost žurnalistiky, která má být hlídacím psem demokracie? Takový jednostranný postoj působí nedůvěryhodně. Přirozeně vzniká poptávka po názoru opačném, v rámci vyrovnání sil ve stylu 'akce-reakce' se svět alternativních médií začíná přiklánět na druhou stranu. Ruské tajné služby v tom hledat netřeba," zdůraznil obyvatel Prahy.



Prezidentské volby- Pavel Cimbál


Akademik-volič Zemana sdělil, co mu provedli v ČT a jak se tam smáli "Zemákově" smrti. Snad má národ rozum, doufá

17.01.2018 4:42
ROZHOVOR Prezidentský kandidát Jiří Drahoš, se svou úzkostlivě udržovanou nevyhraněností a křečovitou snahou nenaštvat nikoho z možných podporovatelů, může v televizních debatách se současným prezidentem Milošem Zemanem jedině ztratit, myslí si vysokoškolský pedagog a IT expert Pavel Cimbál. Pokud tedy budou výstupy posuzovány věcně a racionálně. Mnoho lidí ve své nenávisti k Zemanovi, vydatně podporované médii, podle něho totiž dospělo až do patologického stádia. "Cokoliv, co Zeman řekne, je prostě špatně, i kdyby recitoval axiomy," uvádí pedagog. Ten se rovněž svěřil s nepřijemnými zážitky z České televize, kde byl hostem jednoho pořadu.

Akademik-volič Zemana sdělil, co mu provedli v ČT a jak se tam smáli „Zemákově“ smrti. Snad má národ rozum, doufá
Foto: Repro ČT
Popisek: Pavel Cimbál

Jak vnímáte výsledek prvního kola prezidentských voleb?
Výsledek znamená totéž, co před pěti lety. Vše se rozhodne až ve druhém kole. Novinkou ale je, že zatímco tehdy oba tábory volily prezienta, dnes jeden z nich, za halasné podpory médií, volí neprezidenta. Tedy kohokoliv, jen pokud to nebude Zeman. Přijde mi to povrchní a nezodpovědné. Francie si nedávno podobným stylem zvolila Macrona. A dnes se diví. Jeho popularita během pár měsíců spadla na historické minimum.

Překvapil Vás výsledek některého z kandidátů? (ať už svým úspěchem, či neúspěchem)
Nepřekvapil. Ve společnosti dlouhodobě existují různé názorové proudy a výsledek jim odpovídá. Navíc se příliš nelišil od předvolebních průzkumů. Překvapení se odehrála až na těch méně zajímavých místech. Třeba Marek Hilšer. Uspěl i s velmi amatérskou formou levné kampaně. Na druhou stranu, nebyl schopen sehnat dostatečné množství občanských podpisů. Senát tak vlastně rozdal divoké karty pro některé z kandidátů. Ač s panem Hilšerem politicky téměř v ničem nesouhlasím, tak se mi jeho přístup v kampani docela líbil. Otázkou je, zda to stačí. Volíme prezidenta, nejvyššího představitele země, ne sympaťáka roku.

Čím si podle Vás Jiří Drahoš získal důvěru lidí?
Formou, nikoliv obsahem. Zdlouhavé hledání antiZemana dramaticky snížilo nároky. Vzpomeňte si na prvotní nadšení pražských voličů z kandidatury Michala Horáčka. Jakmile se objevil Jiří Drahoš, jejich vrtkavá přízeň se přelila k němu a Horáčka hodili přes palubu. Zoufalí lidé dělají zoufalé veci a zoufalý volič, nešťastný z působení Miloše Zemana, si vybírá bez hlubší analýzy, co vlastně volba Drahoše přinese. Projděte si příspěvky Drahošových podporovatelů na sociálních sítích. Polovina ho chválí, jak mu to na fotce s jeho paní sluší. Další cítí potřebu podělit se o ničím nepodložené přesvědčení, že bude slušným prezidentem. Mezi slušným vystupováním a slušnou politikou přitom žádné rovnítko neexistuje. Natož slušivým zevnějškem. Dovětky typu "tímto výrokem jste nás přesvědčil, že naše rozhodnutí Vás volit bylo správné" jsou také vtipné. Zejména pod příspěvky, sestavenými nějakým externím kreativcem. Jen ilustrují, jakým způsobem Drahoš své příznivce získal. A jakým způsobem, pokud vyhraje, zase mnoho z nich ztratí. Jeho hlavní plus, že není Zemanem, vymizí krátce po volbách. A nerad bych, abychom pak skončili s nemastným, neslaným, proevropsky moralizujícím zahřívačem prezidentské židle, jako na Slovensku.

Odhady souboje mezi Milošem Zemanem a Jiřím Drahošem jsou těsné. Co rozhodne? Televizní debaty? Schopnost přetáhnout voliče neúspěšných kandidátů? Nebo něco jiného?
Televizní debaty jsou soubojem postojů, názorů a rétorických schopností. Zde je Miloš Zeman velmi silným protivníkem s odkrytými kartami, ve své váhové kategorii prakticky bez konkurence. Profesor Drahoš, se svou úzkostlivě udržovanou nevyhraněností a křečovitou snahou nenaštvat nikoho z možných podporovatelů, zde může jedině ztratit. Tedy pokud výsledek debaty budeme posuzovat věcně a racionálně. Což určitě nebude případ všech voličů. Mnoho lidí ve své nenávisti k Zemanovi, vydatně podporované médii, dospělo až do patologického stadia. Cokoliv, co Zeman řekne, je prostě špatně, i kdyby recitoval axiomy. A nejhorší na tom je, že to těm lidem ani nepřijde hloupé. Pro takové je pak zbytečné podobné debaty pořádat, natož polemizovat o jejich dopadu. Neopouští mne ale naděje, že většina národa má vlastní rozum a dokáže se rozhodovat racionálně.

Miloš Zeman přijal výzvu k debatě v televizním přenosu. Předpovědi mu dávají vzhledem k jeho rétorice i zkušenostem větší šance. Může Drahoš v tomto ohledu překvapit?
Vztahy Miloše Zemana a České televize jsou dány Zemanovým dlouholetým opovržením vůči novinářům. A také současným stylem České televize, který má daleko jak do veřejnoprávnosti, tak do prosté objektivity. Nedávno jsem byl hostem v jednom z jejich diskuzních pořadů. Dostal jsem předem seznam otázek, které se mají probírat. K mému velkému překvapení se nás moderátor začal ptát, jen co spustily kamery, na něco úplně jiného. A tak zatímco od mých názorových oponentů zaznívaly uhlazené, nachystané reakce, musel jsem začít mluvit bez přípravy a spatra. To, co jsem si nachystal, jsem vůbec neměl možnost uplatnit. Při odchodu ze studia se mne pak produkční ještě několikrát zeptal, co má tedy uvést do podtitulku. Zda hnutí Islám v ČR nechceme, jak jsme se domluvili. Třikrát jsem mu zopakoval, že ne. Že jsem tam za Da Vinci Prague Institute, přesně tak, jak jsem uvedl. V IVČRN žádnou funkci nezastávám, tudíž za ně nemohu mluvit. A říkal jsem to už před chvílí, proč se na to ptáte pořád dokola? No, a hádejte... co jsem měl nakonec v podtitulku? Jako bonus, ještě než jsem odešel ze studia, jsem slyšel pana moderátora vyprávět anekdotu. O tom, kterak se jeho známý, dobrý křesťan, kajícně po večerech omlouvá Bohu za to, že si navzdory své víře ze srdce přeje, aby ten Zeman už konečně umřel a to vtělené zlo z Hradu odešlo. Nesmál jsem se. A připomněl, že Zeman je jedním z mužů listopadu 1989, a jako osobnost ho měl ve velké úctě třeba Karel Kryl a mnozí další. Ne, tak to prý nebylo, u Kryla vyloučeno. Škoda jen, že je to takto slovo od slova zachyceno v posledním Krylově rozhovoru...

Proč se Zeman zdráhá debaty v České televizi?
Tahleta drobná nedopatření, schválnosti, překrucování, manipulace, nevyvážený výběr hostů, to vše staví dnešní Českou televizi v očích veřejnosti do role propagandistického kanálu. Kde je nutno dávat dobrý pozor a číst mezi řádky, skoro jako za socialismu. Na druhou stranu, Miloš Zeman je takový formát, že mu může být úplně jedno, jaká televize debatu vysílá. Tedy pokud půjde o přímý přenos, ono s cenzurou předtočených Zemanových projevů už mají na Kavčích horách také své zkušenosti.

Drahoš už nyní předpokládá tvrdou volební kampaň s úmyslem poškodit jeho jméno. Dojde k podobným útokům ať už z jedné či druhé strany?
Je úsměvné, že to, co naše mainstreamová média předvádí posledních pět let, by mělo v opačném gardu náhle zásadně vadit. A to po dobu necelých dvou týdnů a těmi pár postranními kanály, co ještě zbyly a k honu na Zemana se nepřidaly. Buď o žádné útoky nejde, a nebo je na Zemana útočeno trvale a masově. Tak nechť si páni novináři sáhnou do svědomí. Tenhle dvojí metr je někdy až úsměvný, tedy kdyby to ti lidé nemysleli vážně, ve svém aktivistickém zápalu. To pak člověka spíš mrazí, kam jsme se to zase dostali.

Neúspěšní kandidáti vyjadřují podporu Jiřímu Drahošovi, poslechnou voliči neúspěšných kandidátů?
Tito neuspěšní kandidáti si zřejmě myslí, kdovíjak uvědomělé občanské postoje svým krokem neukázali. Výrok o Drahošovi a trhacím kalendáři, konkrétně z twitterových úst Mirka Topolánka, co se opět stihl názorově překabátit, tentokrát od nevítače a nekývala k vítání a kývání, je jen panoptikální tečkou. Tečkou za celou touto demonstrací chatrné loajality. Přitom už Jonathan Swift roku 1728 ve své eseji napsal: "Když se na světě objeví opravdový génius, pozná se podle toho znamení, že se všichni hlupci proti němu spolčí." Neposlouchejme hlupce, ale vlastní rozum, to bych doporučil každému voliči, ať už volí kohokoliv.

Slyšela jsem pojem Drahošiáda, jež má označovat situaci v médiích. Jak česká média zvládají situaci kolem voleb? Je to Drahošiáda?
Média nemají čím překvapit. A v podstatě si řežou sama pod sebou větev. Drahošovy příznivce přesvědčovat nemusí, kdežto nerozhodnuté voliče tou eskalující masáží nakonec spolehlivě odradí a otráví, tak, jak se to povedlo minule s protlačovaným simulakrem Karla Schwarzenberga. Někteří novináři si to asi už uvědomili, leč není jich mnoho. A ti noví, bez téhle historické zkušenosti, nám jejich nečinnost vrchovatě nahradí. Takže ano, máme se asi na co těšit. Ale na druhou stranu, jde si to i určitým zvrhlým způsobem užívat a vychutnat. Při minulé volbě, po vítězství Zemana, bylo zpětné čtení celé té rozjeté Karlománie vlastně docela veselou záležitostí. Určitě veselejší, než nachystaný přenos z Lucerny, který pripomínal spíš tryznu. Berme to jako sportovní derby, ono nakonec ani nic jiného nezbude. Škoda jen té mediální zaujatosti, ale to nebude jen český problém, v USA se dostali do téhož stavu po mnoha letech budování demokracie.

Domníváte se, že dění kolem prezidentských voleb ovlivňuje ruská propaganda? Zeman je často kritizován za příklon na Východ, mohou nějak lživé zprávy z jakéhokoliv směru zasáhnout do volebního dění? A děje se to podle Vás?
Propaganda jede na všech frontách, takže nejen ruská, ale i německá, eurounijní a další, každá sleduje své zájmy. Ale zatímco Brusel to s námi myslí dobře, zlé Rusko nás chce... co vlastně? Pokud jsem si všiml, nejvíce pokusů o ovlivňování života v naší zemi, a to povětšinou k horšímu, přichází poslední dobou od neschopného vedení Evropské unie. Které pro zakrytí důsledků vlastní katastrofální politiky začíná implementovat cenzuru i těch informačních kanálů, které díky své decentralizaci zůstaly ještě donedávna relativně svobodné. Už nejsou. Za to také může Rusko?

Prozradíte, koho jste volil?
Mohu napovědět, že profesor Drahoš to nebyl, a to hned z několika důvodů. Mám-li je shrnout, pak je to Drahošova aktivní podpora proimigrační politiky z doby vrcholící krize. Dále podpora rychlého přijetí eura. Nedokáže si představit, že bychom opustili Evropskou unii. Odmítá referenda o důležitých otázkách. Zastává dlouhodobě probruselské postoje. Podporu mu už vyjádřila celá řada českých lobbistů. To vše jsou věci obecně známé, netřeba ani zabíhat k šířícím se konspiracím, ať už na nich je něco pravdy, nebo ne. Drahoš je pro mne nevolitelný také z důvodu jeho angažmá při pořádání neveřejné islámské konference pro prominenty z arabských zemí OIC, konkrétně v dubnu 2016 na půde Akademie věd. Reagoval jsem tehdy spolu s dalšími lidmi z akademické sféry otevřeným dopisem, ale pan Drahoš se na něj ani nenamáhal odpovědět. Jako daňový poplatník si nepřeji, aby se peníze místo na vědu vynakládaly na "dialog" s představiteli netolerantního středověkého tmářství. Islám nás nemá v podstatě čím obohatit. Vstřícnost vůči islámu v dnešní době znamená, že takový politik je neprozíravý a neinformovaný, což je katastrofa, nehledě na jeho motivaci k takovému přístupu.

A doplňující: Kdo získá Váš hlas v druhém kole?
Mohu napovědět, že profesor Drahoš to nebude, a to hned z několika důvodů... Ale teď vážně. K podpoře Miloše Zemana se hlásím trvale a nevynechám žádnou příležitost začít diskutovat s jeho odpůrci. Nepřestává mne totiž udivovat ta míra nenávistné iracionality, vydávané za noblesu či znak příslušnosti k "lepším lidem". K volbám chodím pravidelně, bez jediné absence, od dosažení plnoletosti. Takže občansky dělám maximum pro to, abychom měli takovou vládu či politiky, jaké si přeji. Ne vždy to musí vyjít. A koneckonců jsou i důležitější věci v životě. Třeba pokud jde o zdraví, pak jsou tyto žabomyší politické půtky vlastně směšné a nicotné. Zkuste to brát také tak. Jak nejde o život, jde o ... třeba o volbu prezidenta. Jít volit je nyní minimem i maximem, co mohu udělat. A vřele doporučuji totéž všem, bez ohledu na jejich preference. A i když to možná nedopadne podle mých představ, svět se tím nezhroutí. Nebudu házet vajíčka ani ukazovat červené karty, demonstrací stádní hlouposti už tu bylo dost v minulém volebním období.


Prezidentské volby-Martin Koller

15. ledna 2018 v 20:04 |  Politika ovlivňuje naše bytí

Likvidace Zemana a posléze Babiše ve prospěch zahraničních zájmů. Drahoš mezi řádky otevřeně říká, o co mu jde. Vytáhne nějakého nového poslušného Nečase, varuje expert Koller.

ROZBOUŘENÝ SVĚT MARTINA KOLLERA
Máme za sebou první kolo prezidentských voleb, před sebou dva týdny volební kampaně a během nich neustále uslyšíme, jaký by měl prezident být a jak tyto parametry oba kandidáti splňují. Bezpečnostní analytik Martin Koller pro ParlamentníListy.cz sepsal, co je podle něj nejdůležitějším úkolem českého prezidenta a jak by v něm podle něj obstál médii opěvovaný Jiří Drahoš.
Likvidace Zemana a posléze Babiše ve prospěch zahraničních zájmů. Drahoš mezi řádky otevřeně říká, o co mu jde. Vytáhne nějakého nového poslušného Nečase, varuje expert Koller
Foto: Hans Štembera
Popisek: Martin Koller

Máme za sebou první kolo prezidentských voleb, v nichž dostal největší počet hlasů současný prezident Miloš Zeman, a to bez ohledu na dlouhodobou drtivou nepřátelskou propagandu ve většině médií. Vítězství zároveň oslavují i přátelé a sponzoři Jiřího Drahoše, především radostně rozhýkaný náčelník TOP 09 Dominik Feri.
Dominik Feri na Drahošově oslavě po prvním kole

Za dva týdny budeme mít s největší pravděpodobností jasno o tom, kdo bude v dalším prezidentském období oficiální vůdčí postavou českého státu a národa a kam nás povede. A z tohoto pohledu si můžeme oba soupeře porovnat.

Především můžeme konstatovat, že ve srovnání s USA nebo Ruskem je pravomoc českého prezidenta značně omezená. Nicméně může být i tak v některých případech zásadní. Jedná se především o pověření politika, obvykle předsedy strany, jež zvítězila ve volbách, sestavením vlády, dále jmenování a odvolávání ministrů. Vítězství Miloše Zemana povede pravděpodobně ke snaze podpořit současného premiéra Andreje Babiše s tím, že dojde ke změnám některých ministrů a účasti ministrů z dalších politických stran. Tímto způsobem by mohl být druhý pokus Andreje Babiše o sestavení vlády úspěšný, případně by mohl následovat další a pokračování v politice stabilizace státu.
Pokud bude zvolen Jiří Drahoš, lze s velkou pravděpodobností předpokládat pád vlády Andreje Babiše. Následovat bude vytvoření antibabišovské vlády se staronovým politickým programem a starými zájmy. To vše pod vedením nějakého nového Nečase, ovládaného Miroslavem Kalouskem a především Bruselem a Berlínem a jejich multikulturní koloniální politikou. Přesně o to v letošních volbách jde. Rozbít spolupráci Miloše Zemana a Andreje Babiše a oba nahradit politiky - figurkami vstřícnějšími ke snahám Bruselu a Berlína, potažmo miliardářských demokratů reprezentovaných Clintonovou a Obamou ve Washingtonu.
Hlavním cílem je direktivní rozdělování milionů primitivních, agresivních a ekonomicky nepoužitelných afroislámských migrantů do zemí střední a východní Evropy a vyvolání vojenského konfliktu s Ruskem. Dokladem je odpověď Jiřího Drahoše na otázku, proč kandiduje. Odpověděl nikoli programem a novými zajímavými nápady na zlepšení života občanů, ale tím, že jeho podporovatelé (!) si přejí, aby byl zvolen a nahradil Miloše Zemana! Celé letošní prezidentské volby tedy nejsou o ničem jiném než o likvidaci současného prezidenta a následně i premiéra ve prospěch zahraničních zájmů!

K tomu slouží nejen kampaň, kde v téměř všech médiích můžeme sledovat neustálou propagandu Jiřího Drahoše, ale zároveň neustálou přehlídku nenávistných a pomlouvačných útoků na Miloše Zemana. O vyváženosti informací se nedá mluvit ani omylem. Pozitivní informaci o Miloši Zemanovi pomalu nelze nalézt. Silně to připomíná atmosféru minulých prezidentských voleb, které vedly k vítězství Miloše Zemana a nečekané porážce reprezentanta TOP 09 a nadnárodních zájmových skupin Schwarzenberga. Zde je třeba připomenout, že případné odstranění Miloše Zemana a Andreje Babiše ukončí pozitivní ekonomické a sociální trendy. Vláda jmenovaná Jiřím Drahošem se vrátí k politice nečasovské vlády řízené Miroslavem Kalouskem.

Zde je třeba připomenout, že Jiří Drahoš se nikdy ani slůvkem nedotkl otázky korupce a penězovodů stejně jako dotací z EU rozhazovaných mnohdy na nesmyslné, především ekologické projekty. Přestože se prohlašuje za špičkového odborníka na cokoli, reálnou praxi má zanedbatelnou, případně nulovou, prakticky v celém spektru povinností prezidenta. Zato bude zavázaný svým podporovatelům jak zahraničním, tak domácím z TOP 09, STAN, KDU, Pirátů, Zelených a politických neziskovek za desítky milionů. Zde je obzvláště ilustrativní fakt, že jej podpořil Bartoš jako šéf Pirátů, kteří podporují trh s drogami, tedy narkomafii a její zisky.
Podpora poskytovaná Drahošovi uvedenými partajemi znamená do budoucna především žádné zvyšování platů a žádné zvyšování důchodů, zato rychle rostoucí zadlužování země, což jsme už zažili. Bude třeba zvýšit odvody pro 60 000 úředníků do Bruselu a dávat víc peněz politickým neziskovkám a dalším parazitům. Právě ty ze všech sil podporují Jiřího Drahoše. Zároveň můžeme čekat návrat všemožných neprůhledných čachrů a odklánění peněz od státu do soukromých kapes. Začne novým kolem povinného důchodového spoření do kapes majitelů soukromých penzijních fondů, které dočasně prosadili pánové Kalousek a Drábek, jak už mnozí zapomněli. To vše pod pláštíkem moudré a zodpovědné finanční politiky pod heslem: "Chudým brát a bohatým dávat." Můžeme rovněž očekávat pokračování destrukce školství s rostoucí ideologizací, politizací, snižováním nároků na studující, islamizací, inkluzí a multikulturalismem.
Součástí jednostranné protizemanovské mediální show je tažení kolem Čapího hnízda. Nakonec se zjistí, že Andrej Babiš nic neprovedl, ale celý mediální povyk poslouží k odstranění současného vedení státu a jeho nahrazení těmi, za jejichž vlád zmizely minimálně stovky miliard. Jenomže v době, kdy se dořeší Čapí hnízdo, můžeme mít nového prezidenta, premiéra i vládu a především tisíce afroislámských migrantů. Poté možná i ti, kteří si zakrývají oči a tupě omílají, že tu žádné nemáme, budou jen bezmocně koukat stejně jako v současnosti Němci. Jejich názor lze připodobnit k představě, že nepotřebují hasiče, protože jejich dům ještě nevyhořel, a stejně tak nepotřebují bezpečnostní pásy, protože nezažili bouračku. Nepřehlédnutelný fakt, že u sousedů hoří, je nijak neoslovuje. Problém začnou řešit, až jim bude hořet střecha nad hlavou.

Prezident má být především záštitou státu, potažmo národa a jeho základu rodiny, případně civilizovaných a přínosných cizinců. Pokud neplní tuto základní úlohu, je zcela zbytečný nebo je pouze výstavní loutkou. V tomto nejdůležitějším bodě srovnání není moc co dodat. Miloš Zeman se staví jednoznačně proti islamizaci a afrikanizaci naší republiky. Jiří Drahoš ji podporuje, což dokázal svojí účastí na tvorbě takzvané výzvy vědců, která vyzývá k podpoře migrace pod pláštíkem humanity. Rovněž není přítelem legálních zbraní v držení bezúhonných občanů. Dokladem je nejen Drahošova vstřícnost vůči politice EU, ale zároveň absolutní podpora, kterou dostává ze strany TOP 09, STAN, Pirátů a Zelených, což jsou strany, které podporují afroislámskou ilegální migraci do Evropy a direktivní rozdělování migrantů a zákazy zbraní.
Především z tohoto hlediska je zajímavý postoj neúspěšných kandidátů z prvního kola. Většina z nich vyzývá svoje voliče k podpoře Jiřího Drahoše ve druhém kole prezidentských voleb. Přitom se tito pánové zaklínali svým vlastenectvím a odporem k afroislámské migraci a politice EU. A najednou vyzývají k podpoře kandidáta, jenž podporuje afroislámskou migraci a posílení vlivu EU. Opravdu "důvěryhodné", naštěstí neúspěšné "osobnosti". "Žádní kývači a vítači, silní prezidenti."
Drahoš, Hilšer a Horáček domlouvají spolupráci štábů pro druhé kolo

Vyzývají k přesnému opaku toho, co bylo jejich volebním programem. Kdo se nechal nachytat jejich propagandou a volil je jako vlastence, nestačí se divit, koho volil. I z toho je vidět, že jejich volební kampaně byly zaměřeny pouze na podporu hlavního protikandidáta určeného k odstranění Miloše Zemana. Prachobyčejný podvod na voličích, který je nejlépe vidět na Mirku Topolánkovi. V jeho starší politické kampani se kdysi objevil slogan: "V politice svěží vánek, přišel Mirek Topolánek." Jeden kamarád konstatoval, že ten Topolánkův svěží vánek pravděpodobně proletěl nějakým vepřínem.
Otázka afroislámské invaze do Evropy je nejdůležitější bezpečnostní problém a ohrožení naší země a jejích obyvatel od konce druhé světové války. Jak by asi reagoval v takové situaci prezident Masaryk? Pravděpodobně jako Miloš Zeman. Připomněl bych jeho slova: "Tož budeme sedlat." Jak by reagoval komický protektorátní prezident Emil Hácha, historická ikona KDU a TOP, sloužící k obveselení nacistických okupantů z Berlína? Pravděpodobně jako Jiří Drahoš.
Dokladem je rovněž přístup armády k volbám v době ohrožení. Nejen vojáci v zahraničí, ale i doma volili Miloše Zemana, až na nepatrné výjimky z ministerstva obrany. Zjišťoval jsem situaci osobně dotazy u letectva i pozemních sil. Vojáci volili osobnost, která chce bránit vlast. Odpovídali mi: "Zemana, koho jiného!" Prezident je totiž rovněž vrchním velitelem branné moci, tedy nejvyšším obráncem vlasti, nikoli předním vítačem.
Koneckonců k otázkám obrany a bezpečnosti se Jiří Drahoš nevyslovil vlastně nikdy stejně jako k jiným důležitým otázkám a nemá z tohoto hlediska kolem sebe žádné odborníky. Možná by mohl přizvat bývalou ministryni obrany Parkanovou za TOP 09. Miloš Zeman se jeví z hlediska obrany vlasti jako bratr Žižka, který, ač starý a slepý, porážel německé útočníky a další nepřátele české země. Jiří Drahoš řeční o tom, že povede svůj spolek poradců z pražské kavárny a podporovatelů jako voják. Vše je u něj jen jako. Toho si v uniformě nedovedu vůbec představit. S falešnými brýlemi, dominou za zády a koktáním bez papíru i s papírem vzbuzuje z hlediska vojenství dojem stejně úctyhodný jako Spejbl neschopný vydat rozkaz i Žerykovi.

Už fakt, že Jiří Drahoš se nezmínil o své vojenské kariéře, vypadá dost podezřele a možná že se brzy dozvíme další zajímavosti z jeho minulosti vlasteneckého bojovníka za český lid a jeho bezpečnost. Vůdce národa v těžkých dobách má být osvědčená osobnost a Miloš Zeman patří k těm nemnoha v naší police. Osobnost, nikoli Spejbl.
Druhou krizovou záležitostí z hlediska bezpečnosti je možnost vzniku války v Evropě na hranici s Ruskem. Z tohoto hlediska Miloš Zeman preferuje mírové řešení problémů a ekonomickou spolupráci. Jiří Drahoš se k takové zanedbatelné lapálii, jako je válka v Evropě, pro jistotu nevyjadřuje, důležitější jsou z jeho hlediska egyptské pyramidy. Nicméně jeho těsná spolupráce s TOP 09, což jsou nehlasitější váleční jestřábi, nelze přehlédnout.

Zároveň nelze přehlédnout, že chemik Jiří Drahoš na rozdíl od ekonoma Miloše Zemana podporuje urychlené zavedení eura jako české měny, přesně v souladu s požadavky bruselského vedení. Přitom dokonce i podle nezávislých německých (!) odborníků zavedení nekryté evropské politické měny nepomohlo Německu a všechny ostatní země poškodilo. I v tomto případě nelze přehlédnout, že zavedení eura jako české měny podporují především TOP 09 a STAN, potažmo někteří reprezentanti KDU a samozřejmě socialistický dluhový ekonom Sobotka se svojí partou likvidátorů ČSSD. Všichni podporují Drahoše.
Důležitým úkolem prezidenta je otázka ochrany svobody a samozřejmě pravdy. Nepopiratelným vzorem je opět prezident Masaryk. Nemyslím tím prázdné havlovské tlachání o svobodě, pravdě a lásce, které posloucháme už téměř třicet let, a přitom se média počínaje ČT utápějí ve lži a podlézavé politické korektnosti. Myslím především svobodu projevu a svobodu názoru. Miloš Zeman se vždy vyjadřoval na rovinu a zásadově pojmenovával věci pravými jmény. I v případech, kdy s ním mnozí nesouhlasili.
Jiří Drahoš sice čte zadané texty, nicméně obvykle neříká nic důležitého a vyhýbá se jasné odpovědi na otázky. Asi proto, aby nepopudil své podporovatele. Zároveň se snaží nepředvádět svůj opravdu osobitý koktavý řečnický styl při čtení i nejjednodušších projevů a sdělení přes falešné brýle. Důležitým faktem při hodnocení vztahu Jiřího Drahoše a svobody je, že jej podporují TOP 09 a jejich politické neziskovky sponzorované ze zahraničí, počínaje Jakubem Jandou a jeho Evropskými hodnotami. Všichni tito neziskovkáři podporují snahy o cenzuru a omezení práva na svobodné vyjadřování a svobodný názor. To je téměř stejně nebezpečné jako afroislámská invaze do Evropy. Je to návrat k totalitě a strachu. Můžeme z hlediska ochrany svobody a pravdy důvěřovat člověku, který začíná už podvodným vzhledem s falešnými brýlemi?

Prezident by měl být především štítem a vůdcem národa a především evidentní osobností. Takovým, jakým byl český zeman a husitský hejtman Žižka nebo v moderní době profesor Masaryk. Miloš Zeman se o to minimálně snaží mnoho let a úspěšně. Miloš Zeman ve spolupráci s Andrejem Babišem stabilizovali českou ekonomiku, což zlepšilo život mnoha občanů. O Jiřím Drahošovi a jeho vztahu či nevztahu k národu nevěděl před půl rokem nikdo. O ekonomice nic neví, nanejvýš jak nepříliš úspěšně čerpat státní dotace a pobírat extrémní plat. Vzhledem k ubohosti, neúspěšnosti, místy až směšnosti kampaně Michala Horáčka, Mirka Topolánka a Jiřího Hynka byl vytažen odkudsi jako kádrová rezerva a jen tak odnikud dostal neznámý Jiří Drahoš 36 milionů, oficiálně. Jiří Drahoš není osobností. Vlastnosti k něčemu takovému člověk dědí po předcích a opravdovou osobnost lze poměrně rychle poznat podle jednání a vystupování na veřejnosti. Osobností se nelze stát předváděním intelektuálského vzhledu s falešnými brýlemi a politicky korektními texty čtenými z papíru.
Prezident by měl spojovat národ v době ohrožení. Miloš Zeman spojuje všechny české vlastence a rodiny s dětmi, tedy výraznou většinu z těch deseti milionů. Jiří Drahoš vykřikuje, že Miloš Zeman není prezidentem deseti milionů. Opravdu není prezidentem deseti milionů, ale zhruba tak osmi až devíti. Některým voličům to možná dochází pomalu. Jiří Drahoš spojuje s pomocí masové propagandy pouze nepřátele Miloše Zemana a cizácké zájmy. Pokud zvítězí, tak se jeho podporovatelé poperou mezi sebou o koryta a vynasnaží se dohnat vše, o co přišli s uzavřením korupčních penězovodů Andrejem Babišem. Celá Drahošova kampaň je negativní, rozeštvává národ a je postavena nikoli na perspektivní budoucnosti, bezpečnosti a blahobytu českého národa a civilizovaných přínosných cizinců, ale výhradně na likvidaci Miloše Zemana, potažmo Andreje Babiše, protože neodpovídají zájmům Bruselu, Berlína a nadnárodních zájmových skupin.
Pokusil jsem se srovnat oba soupeře v boji o post českého prezidenta z hlediska jejich úkolů, ne-li přímo povinností do budoucnosti, které vyplývají ze současné životní reality v Evropě. Jsou to ohrožení afroislámskou invazí, jaderná válka v Evropě, eurototalita a její politická měna euro, zdravá ekonomika, snižování zadluženosti státu, korupce, drogy, plýtvání penězi na parazity, důchodová politika, cenzura a potlačování pravdy a školství.
Jakékoli řečnění o jakési evropské svobodě, pravdě a lásce stejně jako dočasný soukromý zisk se rozplynou ve chvíli, kdy vypukne v Evropě jaderná válka nebo když u nás uvidíme na náměstích společně se modlící tisícové davy afroislámských migrantů, jaké v současnosti pozorují zděšení Němci. Názor nechť si udělá každý čtenář sám.


Další články




Free counters!